Veliký zážitek a dobrý pocit v jednom. Tak vzpomínám na návštěvu u mladé filipínské rodiny na ostrově Coron. Nahlédli jsme do každodenního života místních a alespoň trochu jsme pomohli jedné milé rodině.
Výlet na lodi s dobrým koncem
Vše začalo lodním výletem za nádhernými zátokami ostrova Coron, který patří pod známější Palawan. Loď jsme sdíleli s postaršími filipínským manželi, kteří roky žili v Kanadě a právě byli na návštěvě příbuzných. Během dne nám vyprávěli o Filipínách, tamních lidech, zvyklostech nebo třeba jídle.
Kromě nich s námi trávil den i místní průvodce. Mladý, pracovitý a milý muž. Jmenoval se Jeremy. Ve městě měl manželku, dvě malé děti a další na cestě. Svou práci měl moc rád, ale musel se také pořádně otáčet. S turisty trávil každý den od pondělí do neděle, aby si mohli s rodinou postupně opravit domek.
Vlastně ani nevím jak, ale na závěr výletu jsme se všichni domluvili na společné večeři: my a kanadsko-filipínský pár přijdeme k Jeremymu domů. Jeremy s manželkou nakoupí a něco uvaří. Každý jsme proto hned na přípravu večeře přispěli a Jeremymu jsme dali peníze na nákup.
Během odpoledne jsme ještě zašli nakoupit nějaké hračky a sladkosti pro děti. A pak už jsme se jen těšili na večer.
Nekonečná pohostinnost a dobrý pocit
Dům, do kterého jsme večer zamířili, stál v poměrně chudé čtvrti. Na břehu moře, dřevěným chodníčkem propojený s dalšími domy a příjezdovou cestou. Byl velmi malý. V podstatě šlo jen o dvě místnosti, ve kterých bydlela celá brzy pětičlenná rodina.
Jeremy s manželkou nás usadili u stolu v kuchyni, zatímco děti si hrály v druhé místnosti. Připravili pro nás ryby s rýží a zeleninu – typické filipínské jídlo. Kromě toho jsme u nich ochutnali to nejlepší a nejsladší mango, jaké jsme v životě jedli.
Celý večer provázelo nejen skvělé jídlo, ale i milá, uvolněná atmosféra. Bylo vidět, jak moc jsou Filipínci pohostinní a jak jsou rádi, že nám můžou představit svůj domov. Jeremy nám vyprávěl, jak plánují domek postupně rekonstruovat. Aktuálně šetřili na novou střechu.
Než jsme se rozloučili, předali jsme dětem dárečky, které jsme přinesli. A Jeremymu s manželkou jsme přispěli na opravu střechy. Sice jsme je od té doby neviděli, ale doufám, že jsou spolu pořád tak šťastní. A že jsme jim třeba aspoň trochu pomohli k tomu, aby si novou střechu mohli pořídit o chvíli dřív.
